Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šetrný odstav hříbat

19. 2. 2014

 

 

Přirozený odstav volně žijících koní

 

Pokud bychom měli považovat divoké, respektive volně žijící koně za názorný příklad toho, jak probíhá odstav zcela přirozeně, tak bychom mohli odstav hříbat popsat následovně. Hříbě, když se narodí, je v prvních týdnech svého života výživově zcela závislé na mléce klisny. Přibližně po šesti týdnech však nutriční hodnota mléka klesá, takže hříbě je nuceno dokrmovat se pevnou potravou. Ve stáří zhruba šesti měsíců je hříbě již schopno uspokojovat své výživové nároky pouze pevnou potravou.

 

U volně žijících koní není ovšem odstav ovlivněn rozhodnutím chovatele, ale tím zda klisna opět zabřezne či nikoliv. Pokud je klisna opět březí, začne odstavovat svoje hříbě několik měsíců před porodem. Tento přirozený odstav probíhá tak, že klisna jednoduše nedá hříběti napít. Když chce hříbě sát, klisna se otočí nebo ho i kopne. Hříbě sice přestane pít mléko, ale zůstává ještě s matkou.

 

Jestliže klisna nezabřezne, nemusí k odstavu vůbec dojít. Hříbě může sát mléko od klisny třeba i ve věku dvanácti nebo i více měsíců. Mléko v tu dobu už samozřejmě nemá žádnou nutriční hodnotu, avšak hříbě se tím i nadále identifikuje s matkou, jejíž přítomnost znamená pro hříbě pocit bezpečí.

 

U volně žijících koní probíhá tedy odstav tímto přirozeným způsobem. U koní chovaných člověkem však vstupuje do hry i chovatelský zájem, který bohužel ne vždy bere v úvahu to, co je pro hříbě optimální a co nejlépe vyhovuje jeho potřebám.

 

Nešetrný odstav hříbě traumatizuje

 

Běžná chovatelská praxe je taková, že se hříbata odstavují právě ve věku šesti měsíců, kdy už nejsou závislé na mléku. Má se také za to, že hříbata jsou už v tomto věku dostatečně psychicky zralá na to, aby takzvaně ustála trauma z odloučení od klisny, které je s odstavem spojeno.

 

Mezi klisnou a hříbětem se samozřejmě vyvine silný citový vztah. Hříbě nachází u klisny pocit bezpečí a od ní se také učí všechno, co je důležité pro existenci ve stádě. Nejde tedy jen o to, že klisna vyživuje hříbě svým mlékem, vztah mezi klisnou a hříbětem má mnohem širší kontext.

 

Při traumatickém odloučení od klisny, to znamená při nešetrném odstavu, se hříbě dostává do značného stresu, který je nutně musí poznamenat po stránce fyzické i psychické.

 

Stres se může u odstavených hříbat projevit ztrátou chuti k jídlu a následným hubnutím. Ve chvíli, kdy si po nějaké době hříbata zvyknou na nové prostředí a novou situaci, naopak začnou prudce růst. V důsledku toho se u nich ve zvýšeném měřítku vyskytují vývojové ortopedické vady. Ty se projevují především abnormálním vývojem kostí a kloubů, což má za následek zkrácení šlach a deformace kloubů či kostí.

 

U stresovaných hříbat se také snadněji tvoří žaludeční vředy. Dochází u nich rovněž ke zpoždění pohlavního dospívání, narušena a oslabena je i imunita. V důsledku toho jsou hříbata náchylnější k různým infekčním onemocněním, jako je třeba hříběcí.

 

Dalším důsledkem stresu je i nespavost, přičemž právě hříbata by měla spát mnohem víc než dospělí koně. Stres se pochopitelně podepisuje i na psychické pohodě hříběte, stresovaná hříbata se snadněji vyplaší, neustálé běhání je pak vyčerpává a neúměrně zatěžuje nezralé klouby.

 

 

samotné hříbě.jpg 

Kdy hříbě odstavit?

 

Z výše uvedeného vyplývá, že odstav by měl být co nejšetrnější a měl by být proveden v přiměřeném věku. Tedy rozhodně ne dříve než v oněch šesti měsících, které by měly být minimální věkovou hranicí pro odstav. Bohužel ne vždy tomu tak v chovatelské praxi je.

 

V každém případě musí být hříbě, které má být odstaveno, zcela nezávislé na mléce, což znamená, že je plně schopno přijímat pevnou potravu. To je ovšem takříkajíc jen jedna strana odstavové mince. Kromě toho musí být hříbě také plně socializované. To znamená, že je schopné existovat ve stádě samostatně bez klisny, na které je už nezávislé i emočně, a proto mu nedělá problém trávit podstatnou část dne i mimo její bezprostřední blízkosti.

 

Teprve hříbě, které splňuje veškeré tyto požadavky, což může být i později než v obvyklých šesti měsících, je schopno odstavu, který pro ně nebude znamenat extrémní stresovou zátěž. Každý příliš brzký odstav se na hříběti vždy podepíše negativně a nezřídka jej ovlivní na celý život.

 

Rovnice, že šetrný odstav rovná se zdravé hříbě, nepřestává platit a je na nás, na lidech, abychom našim koňským přátelům zbytečně neubližovali.